ARCHIV STRÁNKY
Mnoho spolků se v regionech setkává s arogancí a neochotou místních úřadů. Občanským iniciativám chybí právní a jiné odborné poradenství.
Hlavním úkolem ASORKD je ochrana přírody, krajiny, životního prostředí a hmotného i nehmotného kulturního dědictví, které představuje kvalitu životního prostředí v naší zemi. Dále zastupuje, poskytuje odborné poradenství svým členům a rozvíjení jejich činnosti.
1. 2. 2023
Podklady pro vydání žádosti o zapsání areálu budovy Mánes a Šítkovské vodárenské věže do indikativního seznamu pro zařazení kulturní památky do kategorie NKP.
Článek Ing. arch. Marie Švábové -
6. 1. 2023
Pár slov k výtoňskému železničnímu mostu
Článek Ing. arch. Marie Švábové -
19. 3. 2022
JE NUTNÉ ŘEŠIT PROPOJENÍ STAVEBNÍHO A PAMÁTKOVÉHO ZÁKONA V NĚKTERÝCH JEJICH PARAGRAFECH
ASORKD pravidelně připomínkuje současně zákony památkový a stavební v oblasti zachování urbanistických hodnot historických měst a architektonického dědictví.
Proč pracujeme s oběma zákony současně? Protože jsme přesvědčeni, že bez propojení obou zákonů ve znění jejich paragrafů, nebudeme chránit architektonické dědictví komplexně. V současně platném památkovém zákonu historický urbanizmus chybí.
V čem se lišíme od Národního památkového ústavu (NPÚ), památkového úřadu na magistrátě od Ministerstva kultury (MK) i Klubu Za starou Prahu?
Oficiální památková péče přistupuje k architektonickému dědictví, tj. k nemovitým památkám, jednotlivým objektům (registrovaným kulturním památkám) stejně jako k památkám movitým, jako k individuálním objektům, bez vazby na okolní prostředí i mezi sebou vzájemně, zcela v rozporu s naším vrozeným vizuálním vnímáním prostředí, které je nám všem společně vrozené.
Naopak laici, část odborné veřejnosti i naše asociace respektují vrozený, a proto neměnný proces získávání informací vizuální cestou, vnímáme větší celky, minimálně v rozsahu zorného pole. Jinak to ani není možné, pokud se z celku našeho zorného pole cíleně nezaměřujeme pouze na jediný objekt. Tímto způsobem se ale převážná část lidstva neřídí, nevede to k orientaci, k důležitému pocitu TADY JSEM, který je cílem našeho získávání informací o prostředí, kde se nacházíme.
Proto se připojujeme k dokumentu MMR Politika architektury a stavební kultury ČR a požadujeme zpracování analýzy kulturních a kompozičních hodnot jako dalších územně analytických podkladů pro územní/regulační plány chráněných měst.
Dokud nebude tento nesoulad ve vnímání „elit“ a zbytku populace odstraněn, budeme mít dvojí architekturu – tu „současnou“ a historickou a budeme je měřit dvojím metrem a poškozovat novostavbami i přestavbami naše jedinečná památková města.
Jedinečnost našich historických měst spočívá v návaznosti jejich urbanismu na proces našeho vrozeného vizuálního vnímání prostředí. To je to, co způsobuje jejich neklesající atraktivitu, jejich nadčasovou hodnotu, která je současně hodnotou environmetální: v historické zástavbě nám je dobře.
Řádem historické zástavby je priorita prostoru, kontext, který má sílu integrovat jednotlivé objekty do soudržných celků (náměstí, ulic), podle kterých se orientujeme. I kontextuální architektura může mít „moderní“ tvarosloví i materiály. Individualistická zástavba netvoří vyšší celky, izolované objekty vnímáme jako chaos, ztěžují naši orientaci, způsobují odcizení se místu i mezi lidmi. Stále platí, že architektura svým jazykem vytváří beze slov věrný obraz své doby. Záměrný návrat kontextu je jako součást enviromentálního hnutí legitimní.
Dopis Mgr. Martinu Archalousovi – legislativnímu analytikovi, ve kterém komplexně popisujeme celou problematiku - ZDE
Odpověď od Mgr. Martina Archalouse - ZDE
Polemika s odpovědí Mgr. Archalouse – ZDE
* *
26. 2. 2022
Z centra Prahy zmizí další dům z 19. století
Tímto titulkem informují Novinky.cz o zbourání domu v předpolí Štefánikova mostu v Praze při vyústění Revoluční třídy. Dům má již demoliční výměr. Podle vědecké rady ředitelky NPÚ dům nemusel skončit demolicí a nahrazením novostavbou. Proti zbourání je také Klub Za starou Prahu.
Odkaz na celý článek Novinek.cz ZDE.
ASORKD se článkem své viceprezidentky Ing. arch. Marie Švábové vyjádřila již r. 2016, k návrhu architektky Jiřičné, a tím i k nutnosti architektonicky citlivě řešit úpravu předpolí Štefánikovo mostu.
Odkaz na zmíněný článek M. Švábové ZDE.
ASORKD bude i nadále sledovat řešení předpolí Štefánikova mostu a další úpravu návrhu nového domu.
* *
12. 3. 2021
Proč jsme hájili „Kozákův“ dům a proč nás novostavba po jeho demolici neuspokojila?
Kristině Zábrodské v metropolitním magazínu City Life se zdá neuvěřitelné, jaké vášně budila výstavba domu na rohu Opletalovy a Václavského náměstí. A jaké protesty vyvolala demolice tzv. Kozákova domu, který mu musel ustoupit, a proč ještě dnes mnoho lidí jeho kvality nedocenilo – měla ještě dodat. Protože i kritika realizace přetrvává.
Na položenou otázku v titulku článku odpovídá ve své úvaze viceprezidentka ASORKD Ing. arch. Marie Švábová.
Celou úvahu najdete ZDE.
* *
19. 1. 2021
Připomínky ASORKD k zákonu památkovému, stavebnímu a ochraně životního prostředí zaměřené na zachování a další rozvoj architektonického dědictví
Úvod
Současná památková ochrana
Identita historických měst je založena na prioritě prostoru, na kontextuálních vazbách v zástavbě. Text současně platného památkového zákona 20/1987 Sb. vznikal v době, kdy byly kontextuální vztahy k prostředí naprosto samozřejmé, a proto nereflektované, nejen v architektuře, ale i řemeslné výrobě a ostatních činnostech tehdejší společnosti. Nebylo třeba podrobně specifikovat způsob ochrany památek – jednotnou památkovou koncepci zaručoval samozřejmý kontext. Jeho vnímání bylo již v době zahájení platnosti zákona narušené, postupně v souvislosti s potlačením tradičních hodnot téměř vymizelo. Samozřejmost kontextu nahradily různé názorové konstrukty – především v poučených odborných kruzích. Zákon 20/1987 Sb. ztratil základ, na kterém byl postaven, a přestal být funkční. Jednotná koncepce památkové péče dodnes nevznikla. Úředníci rozhodují sami o jednotlivých kauzách bez jednotné koncepce ochrany a bez opory v zákoně. Špatný stav naší památkové péče může změnit pouze jednotná koncepce ochrany a doplnění věcného obsahu do památkového zákona a navazující legislativy.
Celý komplex připomínek najdete ZDE
*
*
6. 10. 2020
STANOVISKO ASORKD K BEZPRECEDENTNÍMU ZÁSAHU DO NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY – BAROKNÍ INVALIDOVNY V PRAZE
V republice máme další kontroverzní projekt, tentokrát od architekta Petra Hájka – nejen schválený bez architektonické soutěže, ale přímo vychvalovaný samotnou ředitelkou NPÚ – jde tu o objekt Invalidovny v Praze v majetku NPÚ a budoucí reprezentační sídlo této mohutné instituce – nedokončený objekt stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
NPÚ shledal, že největší barokní stavba u nás nebude pro jeho záměr stačit a rozhodl, že potřebuje moderní přístavbu. Její formu zvolil jako deklaraci současné doby, jako důkaz schopnosti a vůle NPÚ pracovat s moderní architekturou. Pokud NPÚ cítil potřebu vyjádřit rozpolcenost a hluboký úpadek doby, může slavit úspěch. Tentokrát se rozdělení národa na příznivce a odpůrce návrhu v podstatě nekoná. Zdá se, že národ je tentokrát prakticky sjednocený v naprostém odmítnutí návrhu. Další argument, že: „nová Invalidovna bude symbolizovat prolnutí starého a nového a že památková péče může a chce pracovat s památkovou architekturou…“ ale vzbuzuje poněkud rozpaky. Posuďte sami dle přiložených snímků a dle našeho stanoviska, které v celém znění najdete ZDE.
Doporučujeme též článek: Památkáři mrzačí Invalidovnu. Má dostat tvář naší doby – té, která žádnou nemá od historika umění, profesora na Fakultě architektury ČVUT Pavla Kaliny.
*
17. 8. 2020
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU KULTURY
Dne 16. 7. 2020 odeslala viceprezidentka ASORKD a odborná poradkyně Kulturní komise ČSSD pro ochranu architektonického dědictví Ing. arch. Marie Švábová dopis ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi. V dopise upozorňuje pana ministra, že nám uniká vzácná možnost dostat ochranu našich měst – architektonického dědictví – do stavebního zákona. NPÚ i MK vytýkají stavebnímu zákonu, že se nestará o architektonické dědictví. Obávám se, že vina je na jejich straně – obě instituce nekladly žádné konkrétní požadavky, mimo jiné proto, že v tom nemá jasno ani památkový zákon.
Do dnešního dne nepřišla od pana ministra žádná reakce.
ASORKD se tedy rozhodla zveřejnit opis dopisu Marie Švábové zde, a to formou otevřeného dopisu a žádá ministra kultury o vyjádření.
Celý dopis si můžete přečíst ZDE.
*
4. 7. 2020
ZEMŘEL HISTORIK UMĚNÍ A BÝVALÝ REKTOR AVU
JIŘÍ T. KOTALÍK
S velkým zármutkem jsme se dozvěděli, že zemřel ve čtvrtek 2. 7. 2020.
Miloval výtvarné umění
Miloval architekturu
Uměl naslouchat druhým
Neměl rád unáhlená rozhodnutí
Chápal souvislosti
Vyjadřoval se moudře a byl uklidňujícím spojovatelem znesvářených stran. Snad právě proto jsme ho mohli potkat tam, kde opravdu v ochraně kulturního dědictví o něco šlo. Byl vždy slyšet a jeho slova nezřídka uzavírala odborně názorové rozdíly.
Osobně si ho uchovám pro jeho profesní zhodnocení
- restaurování architektury Toskánského paláce v Praze na Hradčanech,
- prosazení rekonstrukce obou budov AVU,
- vývoje oboru restaurování na Akademii výtvarných umění v Praze po roce 1990,
- pro posouzení umístění Slovanské epopeje do zámku Moravský Krumlov při slyšení v Senátu.
Zuzana Poláková
3. 7. 2020
Docent Kotalík stál u zrodu ASORKD a byl jejím externím odborným poradcem. Ve svém druhém rektorském období přijal prezidenta a viceprezidenta ASORKD v rektorské kanceláři (viz fotografie Jarmily Karolíny Riesové níže), kdy s ním sedíme pod vzácným originálem obrazu od Vojtěcha Hynaise.
A tady je snímek z natáčení TV dokumentu o přestavbě restaurátorské školy AVU „Tradice a historická kontinuita“, kde pana docenta zpovídáme.
ZDE si můžete celý dokument přehrát a připomenout si výraznou osobnost doc. Kotalíka.(Na přehrávači YouTube si přepněte na „Výchozí zobrazení“. Širokoúhlý formát by obraz ořezal.)
A tady bychom ještě rádi připomněli velmi nadčasový příspěvek doc. Kotalíka do Kulatého stolu Petra Šefla, který nazval: ZA DOŽITÉ ČI ZTRACENÉ HODNOTY DÁT ŠANCI VYTVOŘIT HODNOTY A KVALITY NOVÉ.
* *
1. 3. 2020
O SPOLUPRÁCI PRAŽSKÉ MAGISTRÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE S DEVELOPERY
PRIMÁTOR HŘIB PORUŠUJE ZÁKON – ČTYŘI MĚSÍCE NEODPOVĚDĚL NA NÁŠ DOPIS! Jde o prodej národního kulturního dědictví bez účasti oprávněných dědiců, jehož důsledkem bude nevratné poškození staroměstského panoramatu a degradace urbanistického postavení i tradice gotické národní kulturní památky kláštera sv. Anežky České i barokní kulturní památky kláštera sv. Šimona a Judy Tadeáše, poškození měřítka Haštalské čtvrti – to vše pro soukromý zisk z výnosných nájmů v atraktivním prostředí.
Celý článek si přečtěte ZDE
* *
5. 2. 2020
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU STAVEBNÍHO ZÁKONA
Problémy s přípravou projektové dokumentace historických měst jsou zaviněny především nedostatečnou územně plánovací dokumentací:
- Regulační plány zpracované do patřičné podrobnosti ve větším měřítku (1:2000 v případě zón 1:1000), by zjednodušily postup při investičních záměrech – výškové a objemové regulativy spolu s funkčním využitím parcely nebo objektu by předem určily reálné možnosti investorů. Podrobné regulační plány velkých chráněných území (PPR) lze zpracovávat postupně na základě vymezení koherentních celků a stanovení jejich postavení v celkové prostorové i funkční kompozici celého řešeného území.
- Podrobné regulační plány by redukovaly územní řízení na projekt EIA, který je vázán na finálně vybrané funkční využití parcely nebo stavby.
Všechny připomínky viceprezidentky ASORKD najdete ZDE
* *
* *
22. 5. 2019
STANOVISKO ASORKD
k přístavbě Muzea umění v Olomouci a úvaha
O PRIORITĚ PROSTORU
Viceprezidentka ASORKD Ing. arch. Marie Švábová se excelentně a s odbornou erudicí zamýšlí nad návrhem přístavby Muzea umění v Olomouci a toto své zamyšlení doplňuje rozšiřujícím článkem, ve kterém pojednává o prioritě prostoru vázané na kontext v městské zástavbě, což s návrhem úzce souvisí, neboť většina architektů prioritu prostoru zcela ignoruje.
Z úvahy paní architektky Švábové nad navrhovanou přístavbou muzea uvádíme úryvek z jejího závěru: „Celý obsáhlý úvod o významu kontextu pro naše životní prostředí zdůvodňuje nezbytnost hodnocení návrhu dostavby Muzea umění v Denisově ulici v Olomouci především z hlediska její integrace do uličního prostoru. Nejde o nezávislý artefakt. Z vizualizace jasně vyplývá, že navržený objekt rozbíjí celistvost uličního prostoru jiným měřítkem a výrazně odlišným charakterem svých fasád i zastřešení. Není to řadový dům, který by souzněl s identitou ulice, ale solitér, bez potřebného vlastního prostoru, který do řadové zástavby nepatří.“
Celé stanovisko najdete ZDE.
Priorita prostoru – kontext
To je název doplňujícího článku Marie Švábové, který uvádí těmito slovy: „Výraz kontext znamená česky souvislost, návaznost v nejširším slova smyslu, může být použit i v rámci architektury a urbanismu v mnoha souvislostech. Proto je nutné předem vymezit, o jaký kontext nám jde. Urbanismus lze definovat jako lidskou činnost, jejíž náplní je uvádět do vzájemných souvislostí (koordinovat) funkční využití území, městskou zástavbu, dopravu, sítě, hygienické podmínky, zeleň a ostatní přírodní prvky, symboly, umělecké objekty – nemá smysl se pokoušet o úplný výčet, stačí poukázat na nesmírnou složitost organismu města, abychom si představili podíl a místo, které v něm urbanismus a architektura vyplňují…
Kontext v urbanismu a architektuře obvykle posuzujeme podle informací, zprostředkovaných vizuální cestou z horizontu chodce, panoramatu i z letadla – za pohybu. Nejde o statické záběry z jednotlivých bodů, ale o syntetický vjem vytvářející celek v našem vědomí, představu o prostředí, v němž žijeme, které si sami vytváříme a které zpětně utváří nás…“
Celý článek najdete ZDE.
* *
30. 4. 2019
TISKOVÉ ZPRÁVY ASORKD
Ministr kultury Staněk píchl do vosího hnízda, je třeba jej podpořit
Staňkovo odvolání Fajta vítáme
V tiskové zprávě naleznete tři příklady výsledků hospodaření J. Fajta. Nemáme důvod nevěřit, že by podobnou „sekeru“ po sobě nezanechal i nyní. Vasil Biľak měl prý ve výučním listu napsáno: „Nepúšťať na saká!“ Možná by nebylo od věci začít psát do vysokoškolských diplomů: „Nepouštět do funkcí!“ Pan Fajt by byl prvním adeptem. Posuďte sami.
Celá tisková zpráva z 28. 4. 2019 ZDE
Tisková zpráva – Staňkovo odvolání vítáme z 20. 4. 2019 ZDE
* *
18. 4. 2019
TISKOVÝ ZPRÁVA
Ministerstvo kultury: Klára Dostálová lže!
V neděli 14. dubna asociace ASORKD vydala TZ, coby reakci na dopis týkající se věcného záměru nového stavebního zákona, ve kterém ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla informaci, že: „Vhodnějším řešením, které takto podpořili, resp. vyjádřili jako podmínku i zástupci Ministerstva kultury, je proto úplná integrace těchto odborníků do nové soustavy státní stavební správy.“
MKČR se totiž do té doby pasovalo do role bijce za zájmy památkové péče, měla by to být nakonec i jeho podstata a tato doslova výbušná informace z pera ministryně Dostálové zásadním způsobem změnila pohled na činnost ministerských úředníků Martina Zídka (ředitele Památkové inspekce) a Jiřího Vajčnera (ředitele Odboru památkové péče MKČR), kteří MKČR zastupovali na mezirezortních jednáních.
Jenže dnes Martin Zídek pro ČTK uvedl: „Požadavkem MK nikdy nebyla integrace památkové péče jako celku do nově budovaného systému státního stavebního úřadu.“
Ředitel Zídek tím vlastně zpochybnil tvrzení ministryně Dostálové, která se ohradila proti tomu, že by se MMR snažilo pohltit státní památkovou péči a převést ji z působnosti MKČR pod stavební úřady.
Celou TZ najdete ZDE
Připomínky MKČR k věcnému záměru Stavebního zákona ZDE
* *
21. 3. 2019
PAMÁTKOVÁ PÉČE A STAVEBNÍ PRÁVO
18. 3. uspořádala Pirátská strana pod hlavičkou Poslanecké sněmovny PČR ve Šternberském paláci seminář s názvem Památková péče a stavební právo. Na semináři vystoupil také viceprezident ASORKD Ing. Martin Kadrman s příspěvkem, který si můžete v plném jeho rozsahu přečíst ZDE.
* *
5. 3. 2019
STANOVISKO ICOMOS, PŘEDSTAVITELŮ AKADEMICKÝCH A VĚDECKÝCH INSTITUCÍ, SVAZU MĚST A OBCÍ, OSPKOP A DALŠÍCH K VĚCNÉMU ZÁMĚRU STAVEBNÍHO ZÁKONA
Český národní komitét ICOMOS, který je součástí Mezinárodní rady pro památky a sídla, vyjádřil MIMOŘÁDNÉ znepokojení nad obsahem záměru rekodifikace stavebního práva, což oznamuje předsedovi vlády otevřeným dopisem. Celý dopis si můžete přečíst ZDE.
Další otevřený dopis posílají předsedovi vlády akademici a upozorňují v něm důrazně na to, že projednávaný návrh stavebního zákona ohrožuje budoucnost našeho kulturního dědictví. Celý dopis ZDE.
Nesouhlas s institucionálními změnami stavebního zákona vyjadřuje též Svaz měst a obcí. Jeho vyjádření najdete ZDE.
Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody OSPKOP napsal k chystanému zákonu také své zásadní odmítavé stanovisko viz ZDE.
Sdružení pro stavebně historický průzkum, z.s. napsalo otevřený dopis předsedovi vlády ZDE
* *
4. 3. 2019
STANOVISKO ČMKOS K VĚCNÉMU ZÁMĚRU STAVEBNÍHO ZÁKONA
ČMKOS požaduje návrh věcného záměru stavebního zákona zásadně přepracovat!
„Zásadně musíme odmítnout tu část návrhu, která předpokládá „automatické“ povolení stavby v případě, že stavební úřad nevydá povolení v závazné (naprosto nerealisticky krátké) lhůtě. Tato možnost, která navíc v návrhu v podstatě nerozlišuje mezi typy staveb, kterých by se měla týkat, ani důvody, pro které by nebyla lhůta dodržena (namátkou lze uvést problematické a zdlouhavé doručování do ciziny), jednak znamená naprostou rezignaci na ochranu veřejného zájmu v této oblasti, jednak může přinést celou řadu nepřiměřených dopadů v souvislosti s případným nesprávným nebo nezákonným rozhodnutím takto vydaným. Jelikož územní plán již nebude přezkoumatelný soudem, bude se měnit nařízením vlády, což ve spojitosti s povolením stavby bez souhlasu vlastníka pozemku a s fikcí souhlasu „vygenerováním“ povolení by mohlo vést až k nemožnosti nakládání občana s vlastním pozemkem,“ uvádí ČMKOS ve svém stanovisku.
ČMKOS se tak přidává k mnoha organizacím, které kritizují úroveň předkládaného věcného záměru nového stavebního zákona. Vedle ICOMOS a ASORKD je to Svaz měst a obcí ČR nebo Český svaz ochránců přírody. Ten navíc zopakoval naše upozornění (viz ZDE), že věcný záměr nového stavebního zákona nepochází z pera úředníků MMR a dotčených státních orgánů, ale z dílny Hospodářské komory ČR, která zastupuje partikulární zájmy podnikatelů a firem: „Novela míří z velké části chybným směrem. A vzhledem ke skutečnosti, že jejím autorem je de facto Hospodářská komora ČR, existuje vážné podezření, že to není náhoda. Že smyslem celé rekodifikace není zjednodušení řízení ve smyslu jeho zprůhlednění, odstranění zbytečných byrokratických překážek, ale ,zjednodušení´ ve smyslu odstranění všech případných oponentů. A to ať již z řad úřadů bránících veřejný zájem či z řad občanů bránících svá práva ve prospěch jediného subjektu – stavebníka, resp. investora,“ uvedl ČSOP.
Celé stanovisko ČMKOS najdete ZDE
* *
26. 2. 2019
TISKOVÁ ZPRÁVA ASORKD – Nový stavební zákon zvýší chaos a korupci
Šikana obyčejných vlastníků památek bude pokračovat, naopak velcí investoři dají pár drobáků úředníkovi, aby ve lhůtě nestihl vydat stavební povolení, počítač pak automaticky vygeneruje souhlas bez podmínek a v renesančním domě si konečně bude moct postavit hotel s krásným velkým bazénem. O vzniklém chaosu viz TZ nemluvě. Tohle fakt chceme???
Celá tisková zpráva ZDE
* *
17. 2. 2019
PAMÁTKOVÁ PÉČE O ARCHITEKTONICKÉ DĚDICTVÍ V DOBĚ LIBERÁLNÍ
Neomezená pluralita názorů ze své podstaty vylučuje názorový konsensus. Skutečně, liberalismus konsensuálně přijaté názory nevytváří, dokonce je programově vylučuje – právě v zájmu zachování plurality názorů. Totéž se děje s dosud obecně přijímanými hodnotami – ty jsou relativizovány, zpochybňovány. I ony by mohly pluralitu názorů omezit. Nejinak je tomu s hodnotami památkového fondu. Máme zákon na jejich ochranu. Jak ale lze chránit hodnotu, která není konsensuálně definována a přijímána? Co je vlastně předmětem ochrany? Jak uskutečňovat památkovou péči? Zákon 20/89 zakládá ochranu registrovaných památek na konkrétní osnově stavebně historického průzkumu. Ale naše země má i památkově chráněná města. Jejich ochrana jako integrovaných celků zákonem zajištěna není.
Celou brilantní úvahu Ing. arch. Marie Švábové si můžete přečíst ZDE
* *
30. 7. 2018
DOBRÁ ZPRÁVA Z DOBŘÍČE V KONTEXTU EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ
Mezi Prahou a Karlštejnem obchází strašidlo spontánní památkové péče. Potvrzuje skutečnost, že památkový zákon by měl zohledňovat materiální, ale i nemateriální kontext chráněných staveb a jejich souborů, tedy nemá ochraňovat a finančně podporovat toliko „vybrané solitéry“. Také by měl zdůrazňovat, že stavební rehabilitace památky je zároveň na aktualizované úrovni rehabilitací její funkce sociální. Jako symbol má památka spojovat, nikoli rozdělovat jí příslušnou komunitu.
Celý příspěvek do Šeflova kulatého stolu ASORKD
od PhDr. Vladimíry Koubové-Eidernové, který zpracovala
jako esej pro obec Dobříč, najdete ZDE
* *
29. 7. 2018
PŘIPOMÍNKY ASORKD K NÁVRHU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU HL. MĚSTA PRAHY – METROPOLITNÍHU PLÁNU, DOPLNĚNÉ V PŘÍLOZE STANOVISKEM ICOMOS
Koncepce metropolitního plánu neobsahuje přiměřenou ochranu památkových území a ochranných pásem:
Plán naprosto ignoruje zájem veřejnosti! Praha má např. neopakovatelnou ideální příležitost přivést souvislý pás zeleně od Stromovky po opuštěných kolejištích zrušených nádraží Bubny a části kolejiště nádraží Masarykova až do přehřátého centra. Blokuje ji MPP návrhem intenzivní nové zástavby podle developerského projektu Penty. Je tedy dána přednost zájmům developera před zájmem veřejnosti – obyvatelů Prahy! Doufáme, že toto jednání veřejnost zhodnotí v nadcházejících volbách!
Celý text stanoviska ASORKD najdete – ZDE
Stanovisko ICOMOS ukončené kategorickým nesouhlasem
s pojetím návrhu Metropolitního plánu HPP – ZDE
Článek z portálu Praha-EU - ZDE
* *
26. 7. 2018
PŘIPOMÍNKY ASORKD K NÁVRHU NOVÉHO PAMÁTKOVÉHO ZÁKONA
Asociace předkládá připomínky k textu návrhu nového památkového zákona od r. 2015. Zaměřujeme se trvale na problematiku ochrany architektonického dědictví včetně jeho urbanistických hodnot, která v návrhu zákona chybí.
Nová verze návrhu zákona bohužel zůstává na starém všeobecném znění, týkajícím se téměř výlučně pouze úředních postupů. Chybí věcný obsah, názor na cíl a způsob ochrany města není vyjádřen. Všeobecně formulované paragrafy umožňují v současné době, charakteristické pluralitou názorů bez jasného cíle, ke kterému by se měla diskuse přiblížit, jakýkoli výklad, ale žádnou názorovou shodu.
Celá důvodová zpráva - ZDE
Připomínky k některým § připravovaného
nového zákona o ochraně památkového fondu - ZDE
* *
30. 5. 2018
PŘÍSPĚVEK DO PANELOVÉ DISKUSE STAVEBNÍHO FÓRA
Na den 31. 5. 2018 je svoláno Stavební fórum do hotelu Adrie v Praze. K panelové diskusi byla za ASORKD přizvána viceprezidentka ASORKD Ing. arch. Marie Švábová. Jednotliví panelisti vystoupí s těmito příspěvky do diskuse:
- T. Běhounek (BNT) – Stručný přehled relevantní legislativy s důrazem na nový chystaný zákon o památové péči a jeho novinky oproti „starému“,
- M. Ševčík (MS architekti) – Různorodý přístup architektů k revitalizaci památkových objektů (konkrétní projekty Jinonický dvůr, ostravské NPÚ a Ritz-Carlton),
- M. Honěk (V Invest) – Development/výstavba a památková péče – přidaná historická hodnota, problémy v praxi, projekt Jinonický dvůr,
- M. Zídek (ředitel odboru památkové inspekce MK) – Výstavba z hlediska památkové péče, kritéria a práce památkářů, nová legislativa,
- M. Švábová (ASORKD) – Občanské iniciativy a památková péče.
Příspěvek Marie Švábové si můžete přečíst ZDE.
Jakmile budeme mít k dispozici i ostatní příspěvky do diskuse, budou zde zveřejněny.
* *
25. 3. 2018
ZEMŘEL PROFESOR KAREL STRETTI
S velkým zármutkem jsem se dozvěděli, že včera v odpoledních hodinách zemřela významná osobnost a to prof. akademický malíř a restaurátor Karel Stretti (narozen: 1943). Zde jeho profesní životopis: http://www.restauro.cz/archiv/Stretti.htm.
Profesor Karel Stretti působil na AVU stále i po odchodu do důchodu a to jako školitel v Ateliéru restaurování výtvarných děl malířských a polychromované plastiky svého nástupce Doc. MgA. Adama Pokorného.
Kdo jste pana profesora Karla Strettiho znali a chcete si ho živě připomenout, tak to může udělat třeba pomocí níže uvedených dokumentů.
V roce 2006 vznikl ve spolupráci s ČT dokument Tradice a historická kontinuita o rekonstrukci a přestavbě Restaurátorské školy AVU. Profesor Stretti, coby tehdejší vedoucí pedagog této školy, zde vystupuje na několika místech a to ZDE, ZDE a ZDE.
Dále si můžete pana profesora připomenout v dokumentu Restaurování koexistence umění a vědy, který pojednává ve velké šíři o restaurátorské škole malířské prof. Strettiho. Dokument byl realizován v roce 2001 z grantu Ministerstva školství a na scénáři se významně podílel prof. Karel Stretti.
Profesor Karel Stretti nám bude velmi chybět a to jak profesně, tak lidsky.
23. 3. 2018
MK ČR SE SNAŽÍ DOSTAT PASKVIL NOVÉHO ZÁKONA O OCHRANĚ PAMÁTKOVÉHO FONDU ZNOVU DO SNĚMOVNY
Exkluzivně: odpovědní úředníci, kteří nesou zodpovědnost za odmítnutý paskvil nového památkového zákona se jej znovu snaží podstrčit Poslanecké sněmovně a to prakticky beze změn a to vzdor mnoha protestů odborníků, kteří zaslali v této věci otevřený dopis ministru kultury – viz níže článek z 15. 2. 2018!
Níže si porovnejte obě verze
Tzv. nová verze Zákona o ochraně památkového fondu – ZDE
Neschválená verze Zákona o ochraně památkového fondu - ZDE
* *
15. 2. 2018
DALŠÍ OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU KULTURY K ZÁKONU O PAMÁTKÁCH OD ČTYŘ SPOLKŮ
Dne 19. ledna byl ministru kultury v demisi zaslán otevřený dopis, který reaguje na prohlášení ministra kultury v médiích, že se hodlá věnovat novele zákona o státní památkové péči a problematice evidence kulturních památek. Otevřený dopis podepsaly čtyři spolky a to:
- Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, z. s.
- Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče
- Památkářská obec českokrumlovska
- Klub Augusta Sedláčka z. s.
Dostali jsme svolení zveřejnit tento otevřený dopis na našich stránkách a tak si jej můžete celý přečíst ZDE.
ASORKD se otevřeným dopisem ke stejné problematice obrátilo na ministra kultury 2. února 2018 – viz zpráva níže. Reakce ze strany pana ministra zatím žádná.
Je neuvěřitelné, že na MK ČR stále sedí lidé, kteří nesou zodpovědnost za předložený paskvil nového památkového zákona, který pro jeho nekvalitní provedení nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou PČR a kteří se snaží o jeho nové prosazení bez sebemenší reflexe.
* *
9. 2. 2018
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU KULTURY Z 2. 2. 2018
A DÁLE VYJÁDŘENÍ K LIBEŇSKÉMU MOSTU Z 6. 2. 2018
Napsali jsme otevřený dopis ministru kultury ohledně nového zákona na ochranu památkového fondu ČR.
Dopis je k dispozici ZDE
Dále přinášíme příspěvek do diskuse ke kauze Libeňského mostu. Celou úvahu Ing. arch. Marie Švábové o mostě jako nenahraditelné součástí významného pražského urbanistického celku najdete ZDE.
Odkaz na další články pojednávající o Libeňském mostu ZDE a ZDE.
* *
22. 1. 2018
PLÁNOVANÁ VÝSTAVBA LOGISTICKÝCH HAL V OBCI ZDIBY
Naprosté selhání Národního památkového ústavu – pokolikáté již – a stavebního úřadu MÚ Klecany! Památkáři z NPÚ zřejmě nic neví o čl. 6 Benátské charty. Doporučujeme jim, aby si jej přečetli!
Viceprezidentka ASORKD Ing. Arch Marie Švábová posuzuje zamýšlenou výstavbu hal ve Zdibech z hlediska vlivu urbanistické hodnoty zástavby obce a vlivu na prostorové vztahy přilehlé krajiny. Supluje tak práci především za památkáře z NPÚ. Ti by především měli být schopni takové vyjádření poskytnout. Zoufalí obyvatelé obce Zdiby by se pak nemuseli obracet na dobrovolné zájmové spolky.
Celé vyjádření viceprezidentky ASORKD najdete ZDE
*
JAK SE DĚLÁ METROPOLITNÍ PLÁN
aneb o nádraží v Bubnech, nám. Curieových v Praze 1
a o Vítězném nám. v Praze 6
Liberální kapitalismus, který je řízený výhradně rukou volného trhu, nepřeje plánování, ani tomu územnímu ne. Ruka volného trhu shání především zisk – a to okamžitý bez ohledu na nevratné ztráty v budoucnosti. Nechce se omezovat nějakými dlouhodobými strategickými záměry a regulativy. Od 90. let se přestal skutečný urbanismus u nás dělat – jen doprava a sítě se snad řešily. To ale pro rozvoj města pro lidi nestačí. Pokud si tuto realitu nepřipustíme a nevyvodíme z ní důsledky, nemůžeme od Metropolitního plánu moc očekávat.
Celá úvaha Ing. Arch. Marie Švábové ZDE
* *
19. 1. 2018
VYJÁDŘENÍ K NÁVRHU BYTOVÉHO DOMU – TZV. MARŠMELOUN – V ULICI U MILOSRDNÝCH V PRAZE 1
Je nutné připomenout, že klášter sv. Anežky České je nejstarší dochovaným gotickým
areálem u nás – znehodnocení předimenzovanou utilitární stavbou je skutečným barbarstvím, které ničí úsilí generací architektů a kunsthistoriků o jeho zachování.
Odbor památkové péče MHMP svým závazným stanoviskem ke stavbě Maršmelounu hrubě porušuje Benátskou chartu, jejíž je ČR signatářem.
Podrobně ZDE
* *
Přišlo nám e-mailem:
———- Přeposlaná zpráva ———-
Od: vladimira eidernova
Datum: 28. dubna 2017 15:07
Předmět: Re: ASORKD doporučuje: Divoká privatizace pokračuje a Kulatý stůl
Komu: „Pavel P. Ries“
Vyjádření paní viceprezidentky ASORKD k tématu Kozákova domu jsou vynikající, měly by být co nejvíce publikovány, jde o to, aby nový památkový zákon zabránil jevům, které ing. arch. Švábová tak výstižně popisuje. České Ministerstvo kultury v současné době nedbá o „duši národa“ slovy paní architektky, neplní tedy svůj základní úkol. Nedokážu si představit, že by si něco takového nechali občané nadále líbit.
Vladimíra Koubová-Eidernová
———- Původní e-mail ———-
Od: Pavel P. Ries
Petice? Online. Proti zapůjčování, respektive jakémukoliv dalšímu zbytečnému transportu, komplexu „Slovanská Epopej“ by měla značnou odezvu, rozumíme si?
Pro: kdo chce dílo vidět, má v dnešní době možnost cestovat. Finance snad tací lidé mají – chtějí-li dílo vidět živě, musí se transportovat sami. To pak ústí dále, směrem k rozvoji turistiky atd. Pražský Hrad přeci také není možné poslat za hranice, na putovní výstavu…
Pro: Zasílá se, zapůjčuje se snad v dnešní době JEDEN kus uměleckého díla – názvem „Mona Lisa“? Proč pak tedy vůbec umožňovat logistický hlavolam s transportem komplexního díla takových rozměrů a pro národ mající nedocenitelnější hodnotu, než ‘jakási’ „Mona Lisa“…?
Pro: Poplatky plynoucí do kasy za možná mohou být nižší, než si kdo představuje, ale ve výsledku, ztráty způsobené zapůjčením souboru děl do ciziny jsou neskutečně vyšší – protože tamní organizace pravděpodobně neplánuje sdílení zisků…
Pro: S ohledem na kulturní dědictví Ak. mal. Zdeňka Buriana, které je též nesporné, nese současně plánovaný okruh putovních výstav „Slovanské Epopeje“ kdesi po Asii známky věřejně schválené loupeže na českém národu. Se smutným vědomím odkazuji právě na dílo Zdeňka Buriana, výstavy v Japonsku a dodnes nevyřešené finanční vyrovnání s rodinou pozůstalých, to pod záštitou tehdejší vlády a následujících vlád taktéž.
Pro: Proč umožnit možnou ztrátu celého celku???
Pan viceprezident Asociace (ASORKD) Kadrman se 23. 6. 2015 nechal ve vysílání ČT 24 slyšet, že: „..více jak výše sankcí ho zajímá rozdělení kompetencí památkové péče na samosprávy např. Kraje…“. Vadí mu také, že nový návrh Památkového zákona nezdůrazňuje VEŘEJNÝ ZÁJEM na ochraně kulturních památek. Což není pravda, protože už v §1 návrhu zákona se o veřejném zájmu hovoří dostatečně jasně.
Problém pana Kadrmana a celé Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví – spočívá právě v nekulturním, až barbarském přístupu k podstatě sociální koheze. Zejména k vlastníkům zapsaných kulturních památek. Asociace se snaží být stínovým profesním svazem pracovníků památkové péče a jakýmsi „morálním arbitrem“ nad orgány památkové péče, ovšem bez příslušné odborné i intelektuální podstaty. Protože prosazují represi a ta památková je opravdu na hraně, aniž by se nažili citlivými metodami a klientským přístupem, vést vlastníky památek k jejich ochraně.
Dnešní svolaná demonstrace proti návrhu tzv. Památkového zákona je účelová, minoritní – se snahou manipulovat veřejnost. Je proto škoda, že pana viceprezidenta toliko nezajímá skutečné památkové zvěrstvo viz. beztrestné zbourání vily Blanky Matragi v pražské Ořechovce a mnoho dalších příkladů neschopnosti památkářů. Jak skutečně orgány památkové péče přistupují k vlastníkům kulturních památek a jakým způsobem jsou samotnými památkáři pošlapávána vlastnická práva majitelů památek a dokonce, jak je ignorováno i právo na nedotknutelnost obydlí – to celé Asociaci zjevně uniká. Jestli v ČR něco opravdu škodí památkám, pak na tom mají lví podíl právě ti takzvaní památkáři, kteří fanaticky a zarputile dělají z měst jen mrtvé skanzeny a kulisy bez života.
Lubomír Slapotka
Vazeny pane prezidente,
az nyni jsem se dostal k tomu, abych vam podekoval za vase nasazeni ve veci „noveho pavilonu“ v zameckem parku v Libline. Opravdu mne tesi vase opora a dava mi silu do dalsiho boje s temy „papalasi“. Napadaji mne samozrejme i horsi pojmenovani.
Obdivuji vasi razanci a nekompromisni postoje. Vy dokazte veci pojmenovat pravym jmenem. K tomu jeste vase schopnost tem gaunerum nahnat strach.
Presne tohle v nasi spolecnost chybi, lide tezko hledaji priklady, podle kterych by se mohli ridit. Moralku tu nikdo nekaze.
Stanovisko vasi asociace k pavilonu jsem preposlal i na obecni zastupitelstvo obce Liblin, aby i oni meli o cem premyslet.
S pratelskym pozdravem
Zd. Struhovsky
Liblin 68
p.s.
prosim, odpust`te mi tu gramatiku, ale mam doma jen nemeckou klavesnici. A jeste jednu prosbu, pokud budete uvadet nekde me jmeno, prosim bez titulu, ten mi nenalezi. Jeste jednou dekuji a na shledanou.
Copak se nanejde v této podivné zemi síla, která by vzala bejkovec a tyhle chcípáky, kteří tu díky Klausově privatizaci kradou a ničí hodnoty, které nestačili zničit ani komunisti, a to už je co říct, vypráskali tam, odkud přišli? Ale i s těmi, kteří jim toto umožnili a stále umožňují? Na co se čeká? Na nějakou další revoluci? Hnědou, nebo rudou?
Obecně Vaším pocitům rozumím.
Ale síla se v této podivné zemi nenajde, pokud sílu nenajde každý sám v sobě. A čím bude více lidí, kteří již pasivně nepřihlížejí, tím bude i kratší doba čekání. Je to již revoluce ?
Dobrý den,
chodníky se nepovažují za památky? Je renesanční dům, před ním je kamenná dlažba 30x60cm. V dnešní době se takové chdníky opravují způsobem, že se dlažba vytrhá. Nahradí se třeba malými kostičkami. Přitom by ve většině případů stačilo chodník předláždit a poškozené kameny jen vyměnit. To se dělá například i v Telči v blízkosti křižovatky směr od Jihlavy, ale i jinde v tomto městě. Je tam i betonový obrubník a památkový úřad to dovolí. To se dělá i v jiných městech, vůbec to vypadá pěkně. Historický dům a před ním moderní dlažba. Historie mizí přímo před očima.
S pozdravem,
A . Rabas
Dobrý den pane Rabasi. Pošlete nám prosím fotografie přímo z místa. Obrátíme se na MKČR. Děkujeme.
Dobrý den,
chtěl jsem se jen zeptat jestli pan A . Rabas poslal Vámi zmíněné fotografie, nebo dále jinak reagoval. Vás chválím za rychlou reakci a vstřícnou odpověď.
Omlouváme se, že se nám v tomto případě rychlá odpověď nepodařila, ale od pana Rabase jsme zatím nic neobdrdželi.
Vážený pane Kadrman,
především bych Vás rád odkázal na svou alarmující zprávu odeslanou v přímé odpovědi na doručený jeden z mnoha e-mailů, se kterými mne jako jednoho z mnoha informujete o stavu věci Lázní Kyselka.
Zatímco se nepochybně záslužně věnujete výše zmíněným nemovitostem, tak došlo k nevratnému poškození ekologické rovnováhy v krajině okolo ústeckoorlického železničního nádraží. Nerad se znovu opakuji, ale pokud se na tyto dvě momentálně aktuální záležitosti podíváme střízlivýma očima, pak jsou toliko opěvované lázeňské nemovitosti v kontextu s totálně zdevastovanou krajinou o významné rozloze naprosto bezpředmětným bodem na mapě nevratně zničeného území !
Na konec si nemohu odpustit vyjádření svého podivu nad Vaším několikaměsíčním mlčením k mým několika předešlým urgentním výstrahám upozorňujícím na chystaná zvěrstva v těchto místech.
Všichni alespoň trochu rozumně smýšlející lidé, kteří tuto lokalitu po léta znali musí nyní okolo projíždět se slzami v očích, neboť na mrtvou krajinu se za našeho bytí už život nikdy nepodaří vrátit.
S úctou se loučí
Petr Laierman
Hrádek u Ústí nad Orlicí
Vážený pane Laierman,
trochu Vaší zprávě není rozumět, ale vypadá to jako byste se zlobil, že se někdo věnuje problému -Lázně Kyselka-, přestože došlo k nenávratnému poškození ekologické rovnováhy v krajině okolo ústeckoorlického železničního nádraží.
Možná se jen neobracíte na správnou adresu. Ale určitě je škoda, že se zatím nenašlo více lidí, kteří by více bojovali za přírodu kolem nás.
Co se týká problému zmiňovaných lázní, sám za sebe si myslím, že tenhle problém měl být řešen již před mnoha lety.
Karel Krištofek
Zdravím,
vaše záslužná činnost mě zaujala – jen si myslím,že by možná nebylo špatné,publikovat ji i na Face Booku. Podle mého názoru by ba to mohlo mít vysoký ohlas.
Zdravím a držím palce
Milan Sláma
Zdravím,
také já a jistě všichni ostatní, musí s Vaší radou jen souhlasit. A vzhledem k personálnímu složení, pracovní dobročinosti a množstvím agendy, by konkrétní pomoc v tomto směru byla jistě vítána.
Já bych také navrhl, poradil, doporučil, ale otázkou zůstává, co bych mohl udělat konkrétně
Ale je dobře projevit zájem, jako kladnou odezvu, jejich práce.
Karel Krištofek
Nový projekt nádraží jsem již komentoval na stránkách soutěže projektů. Nemám co bych na svém názoru měnil a tak jej mohu jen zopakovat.
Tak tento projekt se mi vůbec nelíbí. Pan Franta prostě není Fanta! Dle mého názoru je projekt ukázkou toho, jak architekt zcela ignoroval zbytek historického zastřešení, které holt nemohl zbourat. Nejvíce je to patrné na bočních snímcích, kdy staré zastřešení stojí jako kůl v plotě, jakoby zapomenuté a nijak s novou budovou nepropojené. Dokonce to vypadá tak, že pokud cestující nepůjde na nástupiště podchodem, tak přechod z nové budovy, třeba na nástupiště č. 1, nepřejde v dešti, suchou nohou. Prostě se mě tahle placatá plechárna, doplněná sklem, vůbec nelíbí. Celé to na mne působí dojmem nějakého zastrčeného projektu v šuplíku pana architekta, který vytáhl, rozřízl na polovinu, jedu půlku zahodil a druhou opět dělil na dvě stejné poloviny, obě půlky od sebe roztáhl a doplnil skleněnou výplní. Myslím si, že je špatně, pokud architektura evokuje nějaké nepatřičné asociace. Mne fotografie z boku připadá, jakoby byl u staré haly pohozen trub ztroskotaného letadla. Tu představu ještě posiluje to useknutí budovy směrem k nástupišti. Celé napojení nové budovy na staré, ale památkové chráněné zastřešení kolejiště, působí velmi bezradně a to nemluvím o té chaloupce stojící vedle a taky zcela mimo. Osobně bych se nebál repliky původního nádraží či určité historičnosti, tak jako to vidíme u Rýnského dvora u divadla. Vím ale, jak je historičnost u některých architektů rovna sprostému slovu.
Je naprosto necitlivé projektovat novou budovu, když zde byl projekt, jak historicky cennou část zakomponovat do revitalizace.