ARCHIV STRÁNKY
30. 11. 2014
Významná kulturní památka naší minulosti, původně středověký hrad v Rožmitále pod Třemšínem, je v havarijním stavu a hrozí její zkáza
Původně gotický hrad přestavěný na renezanční zámek, stojící uprostřed malebného města Rožmitála pod Třemšínem. je úzce spjat se slavným a mocným rodem Lvů z Rožmitála, který dal naší historii tak významné osobnosti jako byl Jaroslav Lev z Rožmitála, proslulý svoji mírovou cestou ve službách krále Jiřího z Poděbrad „Z Čech až na konec světa“ a dále pak jeho sestra Johana z Rožmitála, která se stala českou královnou – jedinou českou královnou z domácí šlechty. Jedním z míst, kde se předpokládá narození královny, je právě rožmitálský hrad.
Díky tomu, že zmíněné patří do učiva dějepisu základních škol, není snad Čecha, který by si při vyslovení jména Lev z Rožmitála nevybavil jeho slavnou cestu po panovnických dvorech západní Evropy, kdy v mírovém poselství, Jiřího z Poděbrad vyzýval k řešení konfliktů mírovou cestou, čímž toto poselství předešlo svou dobu o několik století.
Před očima bezmocně přihlížejících rožmitálských občanů se z této významné památky stává po roce 1998 postupně ruina. Jak jsme psali níže, došlo v říjnu tohoto roku u nejstarší, a tedy historicky nejceněnější části kulturní památky, ke zřícení krovu, a to z důvodů naprosto zanedbané péče o objekt jeho majitelem, kterým je velmi pochybná firma Trinity Coop, s. r. o. Společnost založil v r. 2000 jistý Roderick Marschall, se kterým se spojilo v roce 2001 Arcibiskupství pražské. V poměru AP: 20% a TC 80% pak vlastnili zámek v Rožmitále, který město Rožmitál darovalo Arcibiskupství v roce 1998 s veškerými parcelami (viz katastrální mapa). Představitelé církve tehdy tvrdili, že společnost byla založena za účelem rekonstrukce zámku. Ten podnikatelský záměr se tedy jaksi nepovedl, jak se můžete přesvědčit na fotkách níže. Fotografie jsou pořízené 14. 11. 2014 a převzali jsme je z webových stránek Města Rožmitál pod Třemšínem.
Na historii tohoto podivného svazku, ve kterém Arcibiskupství pražské setrvávalo až do r. 2012, se můžete podívat ZDE náhledem do výpisu z Obchodního rejstříku. Po roce 2012 Arcibiskupství pražské svých 20% přenechalo firmě pana Marschalla.
Při náhledu do katastru nemovitostí zjistíte, že dnes je již jediným majitelem zámku a přilehlých pozemků společnost Trinity Coop – viz všechny vybarvené plochy v mapce.
Arcibiskupství pražské se tedy celého daru nějak zbavilo. Otázkou zůstává, za jakou cenu dar prodalo a proč zámek nenabídlo městu, o kterém vědělo, že by o zámek stálo? Požádali jsme Arcibiskupství pražské dopisem o schůzku, na které bychom rádi získali odpovědi na podobné otázky. Doufáme, že zde nalezneme alespoň pocit jisté morální odpovědnosti a nějakou reálnou snahu současnou situaci kolem zámku pomoci řešit. O průběhu schůzky vás budeme na těchto stránkách informovat.
Podívejme se nyní do Zákona o státní památkové péči, co říká o ochraně kulturní památky a jak je v něm ošetřena povinnost majitele se ke kulturní památce chovat. Podstatný stručný výtah najdete ZDE.
Z uvedeného zákona vyplývá, a to zejména z § 9, že ohledně zámku v Rožmitále byl tento zákon vlastníky absolutně porušen! Mluvíme o vlastnících, protože 11 let byli dva. Je velmi tristní vidět, a děje se tak u moha a mnoha dalších podobných památek, že příslušné úřady se vzbudí, až když se památka ocitá před reálnou zkázou. Tak se i v Rožmitále na zámku sešla komise po havárii střechy, a to 14. 11. 2014. Z této návštěvy byly pořízeny fotografie (viz výše) a sepsán protokol, který uvádíme ZDE.
Tento obvyklý a právně nutný postup ovšem zámku nepomůže. Dle názoru ASORKD je nanejvýše nutné zahájit urychlené právní kroky, na jejichž konci musí být vyvlastnění zámku. Tento postup by měl naději na úspěch obzvláště proto, že město je za určitých podmínek ochotno zámek převzít do svého majetku a postarat se o jeho záchranu. Je ale nutné hledat způsoby, jak to udělat a ne důvody, proč to nejde. Pak jednou budou moci rožmitálští občané a také turisté vidět zámek zase tak, jak jej vidí ve své představě zatím jen rožmitálský malíř pan Miroslav Hásek. Můžeme jen litovat, že Arcibiskupství pražské nedokázalo zámek dostat do podoby, kterou měl v 19. století. Takhle nějak mohla tehdy vypadala podle pana Háska arcibiskupská kancelář v zámku.
A takto vypadá stejný prostor dnes (klikněte do obrázku pro zvětšení):
A ještě dodatek
Bylo by velmi dobré, ba přímo nutné, aby v Rožmitále vznikl nějaký spolek na záchranu zámku. ASORKD nejlépe působí ve spolupráci s místními spolky, kterým je schopna okamžitě poskytnout, a to zcela bezúplatně, odbornou a právní pomoc a dále vzít na sebe celou medializaci kauzy. V tom máme velké zkušenosti a úspěchy.
Přejme si tedy všichni, ať zámek s městem utvoří jednou opět malebný celek, jak jej můžete vidět na další kresbě pana Háska. A třeba se podaří obnovit i jeho pivovar, který na obrázku vidíte a turisté i rožmitálští občané si budou moci zase dát dobré rožmitálské pivo.
Uvítáme, pokud nám níže zanecháte své komentáře a vyjádření k celé záležitosti. Majitelé by měli znát, co si veřejnost myslí o jejich devastujícím přístupu ke kulturní památce. Majetek zavazuje!
Velké naděje si ale nedělejme, pokud bude zámek vlastnit pan Marshall!!!
Pokud si chcete přečíst o koho se jedná a s kým se dalo do spolku Arcibiskupství pražské, přejděte na tyto stránky ZDE.
Upozorňujeme ale, že zjištění autorů stránek je jen pro silné žaludky! Majitelům takovýchto žaludků doporučujeme si onen předlouhý text přečíst celý. Stojí to za to!
* *
14. 11. 2014
Na části střechy zámku došlo k havárii.
K této události nám poslal dopis Ing. arch. Jan Pešta. ASORKD zjišťuje podrobnosti a chystá k celé věci rožmitálského zámku své vyjádření.
Smutné na tom je že zřícená část střechy byla zrekonstruovaná a všude kromě pivovaru byli dány nové šindele sám jsem na opravě střechy pracoval ještě u firmy Torus. Je mi do breku když tu zkázu vidím a smutno že i má práce přišla v niveč.
S pozdravem Svoboda
Chci věc upřesnit. Město tehdy zámek AP nedarovalo v pravém slova smyslu, ale spíše navrátilo majetek jeho historickému vlastníkovi (byl ve vlastnictví AP od r. 1621 do června 1948 a do té doby se o zámek AP dobře staralo). Na zámek byl stejně blokační paragraf, tak město tehdy předešlo restituční zákony. Že to dopadlo takto špatně, mrzí samozřejmě i mne, neboť v létech 1950-1974 jsem dokonce v zámku bydlel. Viděl jsem zblízka jak již tehdy, když jej obhospodařovaly Státní lesy, pomalu chátrá. Lesy se o něj pramálo starali. Pak přišel rok 1974, od kterého mělo dojít k jeho rekonstrukci, ale nákladné a velikášské záměry se neuskutečnily. Došlo k částečné rekonstrukci věže a grispekovského paláce, nic se ale nedokončilo a po 15 letech doslova shnilo i lešení na věži. V takovém stavu pak přešel zámek do nové polistopadové doby. Město se tehdy snažilo využívat státních dotací, ale na rozsáhlejší opravy nemělo finance. Proto pak uvítalo možnost převodu zámku na AP.
Sám jsem jsem se pak snažil přimět AP k činnosti, ale vzhledem k tomu, že záměr s p. Marshalle ztroskotal, dopadlo to jak nejhůře mohlo. Navíc se AP svého historického majetku v této nepříznivé situace zřeklo. Samozřejmě, že ani já nemohu s takovým postupem souhlasit.
To jsem chtěl jen pár slov na vysvětlenou. Více štěstí má zámek v nedalekém Spáleném Poříčí, kde jej vlastní Svatovítská kapitula, navíc je zde i střední církevní škola, o které jsme snili i my rožmitálští. Nevím, co v této situaci dělat. Vím, že současné vedení města by mělo o zámek zájem v této změněné situaci. Domnívám se, že však jde o příliš velké sousto, které by mohlo skončit podobně.
V případě nutnosti mohu podat i další informace z minulosti.
Hubert Hoyer
děkujeme Vám za upřesnění informace. Rádi na těchto stránkách uvedeme širší historii zámku a to zejména o dalších majitelích zámku po pánech z Rožmitála, než jej získalo Arcibiskupství pražské. Nicméně jsme toho názoru, že se AP nemůže zbavit své odpovědnosti za současný stav. Jistě uznáte, že jejich jedenáctileté vlastnictví se jistě nedá klasifikovat tak, že by naplnili § 9, odst. 1. Zákona o státní památkové péči, který říká: „Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu.“
Jinak si nemyslíme, že by šlo o příliš velké sousto pro město. Na tak významnou památku lze získat dotace jak od MK ČR, tak z EU, pokud bude vypracován smysluplný projekt na její využití. Příkladů, kdy město převzalo podobnou památku po roce 1989 je více. Uvedeme jeden za všechny, kterým je hrad Loket u Karlových Varů. Nejenže se ho městu podařilo za pomoci dotací zrestaurovat do původní goticko-renesanční podoby, ale dnes městu vydělává peníze díky velkému zájmu turistů. Jsme toho názoru, že rožmitálský zámek má velký potenciál přivést do města turisty a to i ze zahraničí. Nikdo navíc neříká, že zámek devastovaný několik desetiletí je nutné opravit za rok. Důležité je zastavit devastaci a pak, jak se seženou peníze, postupně opravovat.
ASORKD
by se mělo k celé záležitosti postavit čelem. Doufám, že na schůzku, o kterou je žádáte přistoupí. Měli by si uvědomit, že si tady nemohou jen tak umýt ruce jako Pontius Pilatus a že pokud se k věci nějak pozitivně nepostaví, nahrají na smeč těm, kteří kritizují církevní restituce s poukazem, že církev navrácené majetky zašantročí. Navíc je zde zašantročen dar a na to je veřejnost obzvláště kritická!
MUDr. Petr Kraus